Jedním z nejvíce překrucovaných islámských pojmů je skutečný význam manželství v islámu. Domnívám se, že bude užitečné přidat k několika stručným komentářům, týkajícím se tohoto problému a uvedeným na předchozích stránkách, další poznámky. Manželství v islámu není obchod dojednaný mezi partnery, není však ani světskou smlouvou, v níž se proti sobě staví materiální hodnoty a povinnosti.
Manželství je něco vážného, posvátného a bylo by zcela mylné definovat je jen fyzickými, materiálními a světskými termíny. Morální dobročinnost, povznesení, společenská soudržnost, lidská pevnost, mír a milosrdenství vytvářejí hlavní prvky manželství. Je to smlouva, v níž samotný Bůh je prvním svědkem a první stranou; je uzavřena v Jeho jménu, v poslušnosti vůči Němu, podle Jeho příkazů. Jde o slušné lidské spolužití, potvrzené a sledované Bohem. Jde o znak Jeho požehnání a velikého milosrdenství, jak jasně on sám říká v Koránu (30:210).
